Při projednávání senátního tisku, který se věnoval strategii Evropské unie pro podporu občanské společnosti (K 117/15), jsem předložila návrh doprovodného usnesení. Cílem bylo zdůraznit význam neziskových organizací pro fungování demokratické společnosti a otevřít debatu o tom, jaké podmínky pro jejich činnost vytváříme v České republice.
Občanská společnost – tedy neziskové a nevládní organizace, spolky či iniciativy – hraje důležitou roli při ochraně práv, poskytování sociálních a komunitních služeb i při zapojování občanů do veřejného dění. Evropská strategie upozorňuje, že tyto organizace často čelí řadě překážek, například administrativní zátěži, nejistému financování nebo rostoucímu tlaku na jejich činnost. Zároveň však připomíná, že otevřený občanský prostor je jedním ze základních pilířů demokracie a právního státu.
Strategie Evropské komise proto navrhuje posílit spolupráci mezi veřejnou správou a občanskou společností, zajistit bezpečné prostředí pro její fungování a podporovat dlouhodobé a transparentní financování. Dokument sice není legislativním návrhem, ale vytváří rámec pro další kroky na evropské i národní úrovni.
Ve svém doprovodném usnesení jsem chtěla zdůraznit právě význam spolupráce státu s občanským sektorem a potřebu vytvářet stabilní a předvídatelné podmínky pro jeho fungování. Neziskové organizace jsou totiž v mnoha oblastech – například v sociálních službách, komunitní práci nebo ochraně práv – nenahraditelnou součástí společnosti.
Bohužel jsem neuspěla a to mě mrzí, protože při pohledu na dění ve světě vidíme, že jsou to vedle nezávislých médií právě neziskové organizace, které autokratické země tlačují a následně likvidují jako první v řadě.
Klíčové body z mého návrhu doprovodného usnesení:
Doporučení k vyjádření Senátu PČR ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:
- zdůraznit, že občanská společnost sehrává klíčovou roli v angažovanosti občanů, efektivní a inkluzivní tvorbě politik, veřejné diskusi a demokratické účasti, čímž posiluje transparentnost, odpovědnost a důvěru veřejnosti v demokratický systém;
- doporučit vládě, aby zajistila stabilní a předvídatelné financování neziskových organizací, včetně víceletých podpor a kombinace provozních a projektových zdrojů, kdy finanční podpora by měla být dlouhodobě zakotvena v národních a regionálních plánech a neměla by se spoléhat pouze na evropské zdroje;
- upozornit, že vládní záměr obsažený v jejím programovém prohlášení týkající se označování zahraničních zdrojů financování nepovede k cíli snížit vliv nedemokratických režimů, ale naopak ke stigmatizaci běžných a legální příjmů, včetně evropských fondů, které organizace využívají ke spolufinancování služeb pro české občany; podobná opatření byla zavedena v zemích jako Rusko, Bělorusko či Gruzie a vedla k omezování svobody sdružování a projevu, až ke kriminalizaci občanské angažovanosti;
- vyjádřit znepokojení nad používáním problematického pojmu „politické neziskové organizace“ uvedeném v programovém prohlášení vlády, který vede k nebezpečnému a nespravedlivému nálepkování a zpochybnění legitimní činnosti organizací občanské společnosti a zbytečné nejistotě ohledně jejich role v demokratickém systému;
- odmítnout vládní záměr obsažený v návrhu státního rozpočtu, který snižuje prostředky pro neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží o 50 mil. korun, přestože tyto organizace nenahraditelným způsobem zajišťují volnočasové aktivity podporující zdravý fyzický i psychický vývoj dětí.
Aktuálně se postavení neziskových organizací a jejich financování řeší na půdě poslanecké sněmovny při schvalování návrhu státního rozpočtu. A bouří se mnoho iniciativ. Ať už to jsou podfinancované spolky na podporu mláděže, nebo spolku podporující nezávislou kultury a rozvojové programy. Investovat do rozvoje občanské společnosti se totiž vyplácí, jak už jsem o tom hovořila mnohokrát. Protože každý z nás někdy služeb neziskovky využil, využívá a využívat bude. A většina z nás se také do jejich aktivit někdy dobrovolně zapojila.
