Vernisáž výstavy Václava Žáka – Malíř čistého srdce

Fenomén Václav Žák - Malíř čistého srdce

V Mytologické chodbě Senátu Parlamentu České republiky se od 24. dubna do 5. května 2026 konala Václav Žák – Malíř čistého srdce, která představuje mimořádnou osobnost českého brut. Výstava vznikla ve spolupráci s Melicharovým vlastivědným muzeem v Unhošti a přináší unikátní pohled na tvorbu autora, jehož dílo se pohybuje na pomezí spontaneity, imaginace a osobní mytologie.

Slavnostní zahájení výstavy proběhlo 28. dubna od 18 hodin v Mytologické chodbě Senátu pod záštitou senátorky Adély Sucharda Šípové. Vernisáž byla koncipována jako citlivě strukturovaný dialog mezi hudbou a slovem.

Večer otevřelo vystoupení žáků ZUŠ , následovalo vystoupení senátorky, která připomněla roli kultury a álních muzeí v uchovávání identity a paměti společnosti.

Závěrečné slovo první části patřilo Kristýně Turkové, zástupkyni unhošťského muzea, která přiblížila osud sbírky a význam jejího uchování. Po oficiální části následoval přípitek a volnější program, jehož součástí byla komentovaná prohlídka i možnost nahlédnout do historických prostor Senátu.

Václav Žák: solitér českého art brut

Václav Žák (1906–1986) patří k nejvýraznějším představitelům českého art brut – vznikajícího mimo oficiální kulturní struktury. Byl jedním z tzv. „pábitelů“, jak jej ve svých textech zachytil Bohumil Hrabal – osobností žijících na okraji společnosti, jejichž vnitřní svět se promítal do osobité, často imaginativní tvorby.
Žákovy podmalby na skle, charakteristické svou výraznou barevností a specifickou ikonografií, vznikaly bez ambice vystavovat či vstoupit do uměleckého provozu. Přesto dnes představují cenný doklad autentického výtvarného projevu. Nejrozsáhlejší soubor jeho děl uchovává právě unhošťské muzeum, kam se dostal krátce po autorově smrti – a pravděpodobně tak pravděpodobně unikl zničení.

Význam regionálních muzeí

Výstava tím otevírá širší téma role regionálních institucí. Malá muzea, jako je to v Unhošti, nejsou pouze správci sbírek, ale fungují jako důležitá kulturní a komunitní centra. Uchovávají nejen hmotné dědictví, ale i příběhy, které by jinak mohly zaniknout. tak upozornila na jejich nenahraditelnou funkci v rámci kulturní infrastruktury a zdůrazňuje význam podpory těchto institucí.

Poděkování

Na přípravě výstavy se podílela řada spolupracovníků a institucí, mezi nimi Pavel Konečný, Ivana Fuka, Blanka a Marek Chocholovi, Anton Kollár, Zuzana Krišková, Miroslava Ptáčková z  Václava Chada ve Zlíně, Dagmar Šubrtová a Kristýna Turková ve spolupráci s Melicharovým vlastivědným muzeem v Unhošti.

Pin It on Pinterest