Všichni musíme začít věřit, že můžeme do politiky
Z mojí zkušenosti, je totiž důležitá empatie, sociální cítění, odvaha otvírat nepopulární témata a schopnost se umět dohodnout i přesto, že můj názor je pevný. Věřím, že takové schopnosti má v Česku spousta lidí a politická reprezentace by jejich hodnot měla odrážet. A hlavní důvod, proč jsem v Senátu? Mám touhu spolutvořit Česko, na které budeme hrdé a hrdí.
V Senátu jsem členkou senátního klubu SEN 21 a Piráti. Po členství ve Výboru pro sociální politiku, následně v Ústavně-právním výboru jsem zamířila do Výboru pro evropské záležitosti, nyní už v pozici místopředsedkyně. Dále jsem členkou Volební komise, Stálé komise VODA – SUCHO a Podvýboru pro rodinu.
Hodnotový kompas
V zájmu nás všech je, aby měl každý šanci dělat, co chce. Bez ohledu na svůj původ nebo podmínky, do nichž se narodil. Chci Česko posouvat do takového stavu vyspělé společnosti, kde každý má skutečně důstojný život.
Jak pracuju?
Přijímám taková rozhodnutí, která jsou k užitku celé společnosti. Která odstraňují problémy z minulosti, současnosti a hledí do budoucna. Česko se musí posouvat dál a umět se přizpůsobovat novým výzvám.
Při každodenní práci se snažím aktivně naslouchat potřebám různých skupin, pro něž jsou zákony určeny, vyhledávám názory odborníků (konzultace, kulaté stoly…), snažím se mít o problematice přehled.
Pracuju transparentně – vysvětluju, na čem a proč pracuju, dávám věci do kontextu a i má kancelář je otevřená veřejnosti.
Jsem advokátka, máma, senátorka. Snažím se o politice mluvit srozumitelně pro všechny občany – zejména jsou pro mě důležitá témata lidských práv, rovnosti, udržitelnosti a digitalizace.
Věřím, že pro výkon politiky potřebuje člověk především empatii, sociální cítění, odvahu otvírat nepopulární témata, vést diskusi napříč společností a i přes vyhraněný názor se umět dohodnout.
Česko v mezinárodním kontextu
Přeju si, abychom byli hrdým členem EU. Abychom se už nemuseli stydět, že jsme v důležitých tématech jako třeba rovnost a udržitelnost na chvostu Evropy. Chci, aby Česko bylo respektovaným mezinárodním partnerem a EU jako celek s naším přispěním hleděla i na potřeby ostatních kontinentů a zemí.
„Máme štěstí, že navazujeme na bohatství našich předků a historii – musíme ale také pomáhat těm, kdo takové štěstí nemají. Například s udržitelným rozvojem. Planetu máme jen jednu a odpovědnost za její péči je pouze v našich rukou.”
A taky, možná hlavně, to celé dělám pro svých pět milovaných dětí.
Moje historie
Narodila jsem se v roce 1980 ve Vlašimi. Dětství jsem prožila v Praze, odkud pochází část mé rodiny. Rok 1992 jsem strávila u své tety a strýce v Sydney, kam jsem chodila do veřejné školy. Byla to pro mě obrovská životní zkušenost, která mě naučila být vnímavá k odlišnostem různých jazyků, národů a kultur a umět je respektovat, dokonce se jimi nechat obohatit. Ve dvanácti letech jsme se s rodiči a bratrem přestěhovali na statek v malé obci Dolany na Kladensku. Na Kladně jsem vystudovala gymnázium. Po maturitě jsem se vdala a přestěhovala se o pár kilometrů dál, do Doks, kde bydlím doposud.
Často se mě lidé ptají na kombinaci pracovního života s mými pěti dětmi. Občas je to jízda, ale snažím se o to od počátku. Po narození první dcery jsem zahájila studium Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v průběhu se narodily další dvě milovaná děvčátka. Po studiích jsem vstoupila do advokacie, nejdříve jako advokátní koncipientka u JUDr. Josefa Holuba, kladenského advokáta, a po advokátních zkouškách jsem začala pracovat jako trvale spolupracující advokátka ve velkých advokátních kancelářích v Praze.
Nyní jsem opět samostatnou advokátkou. Mám zkušenosti se všemi právními oblastmi, včetně obhajoby v trestním řízení. Nejvíce mě vždy zajímaly kauzy běžných občanů. Svět velkých korporací mi naopak k srdci nikdy nepřirostl, protože je pro mě většinou příliš odosobněný.
Záleží mi na budoucnosti naší země. Například na tom, aby se demokracie u nás nejen udržela, ale dokonce ještě prohlubovala.
Věřím schopnostem společnosti neustále nacházet nová východiska. Nemám ráda ustrnutí v mrtvém bodě a proto jsem vždycky byla dost aktivní ve společenském životě.
Založila jsem několik neziskových organizací a iniciovala poměrně dost občanských či kulturních aktivit. Věřím tomu, že civilizovaný stát se pozná podle toho, do jaké míry mu záleží na nejslabším ze svých členů a nakolik dokáže uspokojovat oprávněné potřeby všech bez rozdílu. A k tomu je třeba zapojit se do veřejného dění. Vedu k tomu se svým manželem i své děti a doufám, že se nám to daří.
Aktivně se zapojuji do diskuse ohledně sociálních témat, problematiky životního prostředí a transparentního hospodaření státu. Preferuji podporu běžných občanů před investičními pobídkami zahraničním subjektům, předběžnou opatrnost při rozhodování o zásazích do krajiny před ukvapenými megalomanskými projekty např. v energetice, maximální otevřenost úřadů při hospodaření s prostředky od daňových poplatníků před snahou zvýhodňovat vybrané společnosti při zadávání veřejných zakázek. Ve vyšší participaci občanů na informovanosti a tím pádem i kontrole úředníků vidím správný směr, kterým bychom se měli ubírat.
Svůj volný čas trávím se svou rodinou a přáteli, nejlépe na kole a v přírodě. Jsem vášnivá cyklistka, protože kolo je pro mě součástí mého životního stylu. A ráda poznávám vše nové a inspirující.