Rok 2025 byl v mé práci obdobím, kdy se propojila intenzivní legislativní činnost s výrazným důrazem na sociální spravedlnost, rovnost žen a mužů, ochranu obětí násilí a aktivní práci v regionu Kladenska. V Senátu nadále působím jako místopředsedkyně senátorského klubu SEN 21 a Piráti a zároveň jako místopředsedkyně Výboru pro evropské záležitosti. Jsem také členkou Volební komise, Stálé komise pro ústavu a parlamentní procedury, podvýboru pro bydlení a podvýboru pro státní vyznamenání. Současně jsem rovněž členkou Rady vlády pro rovnost žen a mužů a členkou Kolegia expertů pro výkon rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Tato kombinace funkcí ukazuje jednak na silnou orientaci na evropskou agendu (evropské právo, lidská práva, ústavní právo mezinárodní závazky), jednak na dlouhodobý zájem o sociální a rodinnou politiku. K hlavním legislativním momentům roku 2025 patří především:
- zákona o advokacii („Lex Šípová“) – otevření koncipientské praxe rodičům a pečujícím osobám
- aktivní účast na úpravách právní úpravy domácího násilí a na zřízení instituce dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituce
- nepřijatelnost fyzických trestů jako součást úpravy rodičovské odpovědnosti upravené v občanském zákoníku
- důsledná kritika tzv. „superdávky“ jako reformy sociálního systému, která sice zjednodušuje administrativu, ale podle ní ohrožuje nejzranitelnější domácnosti
- hlasování proti novele veterinárního zákona kvůli nedostatečné ochraně welfare hospodářských zvířat
- proti zvyšování platů politiků, s důrazem na nerovné odměňování zaměstnanců Parlamentu a asistentů
- podpora transparentního zákona o lobbingu a návrhů na zavedení „lobbistické stopy“
Na regionální úrovni jsem se výrazně věnovala především:
- obraně práv na příznivé životní podmínky obyvatel Dolan a Velkého Přítočna, konkrétně v otázce plánované přeložce silnice I/61 bez protihlukových opatření
- kritice zavření Azylového domu pro matky s dětmi v Kladně
- podpoře Divadla Lampion a umělců, kteří po politickém zásahu založili Divadlo MáMe, včetně jejich vystoupení v rámci Valdštejnského léta
- podpoře občanů v souvislosti s místními referendy na Kladně a ve Statenicích, kdy referendum ve Statenicích dopadlo ve prospěch jejích iniciátorů
Legislativní činnost podrobně
1) „Lex Šípová“ – novela zákona o advokacii
V březnu 2025 jsem informovala o schválení novely zákona o advokacii v Senátu. Tato změna umožňuje, aby advokátní koncipienti a koncipientky mohli vykonávat praxi i na částečný úvazek. Tento princip je výsledkem dlouholetého legislativního úsilí, které bylo iniciováno na sněmu České advokátní komory v roce 2021. Tehdy jsem jako velmi aktivní členka této profesní samosprávy navrhla a prosadila přijetí usnesení, na základě kterého byla tato legislativní úprava provedena v zákoně o advokacii. Zákon eliminuje dosavadní bariéru, kdy praxe byla nastavená fakticky na plný úvazek, tj. 40 hodin praxe týdně po dobu tří let. Nová úprava umožňuje kratší úvazek za přiměřeného prodloužení praxe na více let a otevírá advokacii pro rodiče malých dětí, pečující osoby a lidi, kteří zároveň působí v akademickém prostředí. Tím zvyšuje flexibilitu vstupu do profese a přispívá k férovějším podmínkám pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí pracovat v režimu „kariéra na prvním místě, všechno ostatní až potom“. Výrazný dopad bude mít tato změna zejména na absolventky vysokých právnických škol, které jsou v období rozhodování o tom, zda založí rodinu nebo její založení odloží až na období po splnění koncipientské praxe, která dosud byla možná jen jedině v režimu full time, tedy 8 hodin denně. Pozitivní dopad lze ale očekávat i pro koncipienty a koncipientky, kteří současně pracují v akademickém prostředí, případně se starají o své blízké. Připomínám, že změna reaguje i na moji osobní zkušenost s kombinací studia práv a rodičovství. „Lex Šípová“ tak zapadá do širšího rámce mojí práce – propojování profesní rovnosti a rodinného života.
2) Definice domácího násilí a vznik dětského ombudsmana
Domácí násilí je nově definováno jako jakékoliv násilné jednání spojené se zneužíváním moci či nerovného postavení, nejde jen o fyzické útoky, ale i vážné psychické násilí, sexuální násilí a ohrožení základních ekonomických potřeb, typickým znakem je „kontrolující jednání“ agresora vůči oběti, definice má zásadní význam pro občanskoprávní a přestupkové řízení, kde dosud chyběl jasný rámec, v řízeních o rozvodu se domácí násilí stává významným faktorem pro posouzení situace. Potřeba jasné definice domácího násilí, která by umožnila zohlednit tuto skutečnost ve více životních situacích a které mají výrazný dopad na důstojnost lidského života a rodinnou stabilitu, zejména s ohledem na děti jako svědky těchto událostí. Iniciativa k této nezbytné úpravy vzešla mimojiné z Rady vlády pro rovnost žen a mužů, jejíž členkou senátorka je, jak uvedeno výše. Dětský ombudsman má hájit práva dětí jak v individuálních případech, tak na systémové úrovni. Národní lidskoprávní instituce získává pravomoc sbírat data o stavu lidských práv, což má umožnit cílenější a účinnější opatření. Zároveň senátorka kriticky připomíná, že ČR stále neratifikovala Istanbulskou úmluvu, což vnímá jako nevyužitou příležitost k posílení ochrany obětí domácího a sexualizovaného násilí.
3) Zákaz tělesných trestů ve výchově
Od počátku svého mandátu jsem se aktivně zasazovala o úpravu definice rodičovské odpovědnosti v občanském zákoníku. Tato iniciativa navazuje na dlouhodobou kritiku České republiky jako země, která i nadále toleruje fyzické tresty ve výchově dětí, byť takové jednání je v jasném rozporu se závazkem přijatým ČR v Úmluvě o právech dítěte. V této souvislosti se konečně po dlouhé době podařilo zpřesnit mantinely toho, co je a co není přípustné ve výchově dětí a mládeže, a to na legislativní úrovni.
Návrhy, které se prosadit nepodařilo, byť nakonec byly přijaty v podobě:
3) „Hlídačkovné“ – podpora studujících rodičů
Návrh byl součástí novely zákona o vysokých školách. Nešlo o můj vlastní samostatný zákon, ale o vládní návrh, k němuž jsem se přihlásila a který v Senátu podporovala. Podstata návrhu je, že by příspěvek měl finančně pomoci studujícím rodičům (ženám i mužům) zaplatit péči o malé dítě, cílem bylo umožnit dokončení studia bez výrazného prodlužování kvůli péči. Vycházím ze své osobní zkušenosti studia s malými dětmi a popisuji nedostatek reálných možností péče v době studia. Úprava současně má zamezit tomu, aby pro neschopnost zajištění péče o děti nedocházelo k situacím, kdy rodiče nakonec studium nedokončí. Nedokončené studium samozřejmě není ani pro veřejné rozpočtu dobrou zprávou, neboť již vynaložené prostředky nesplní svůj účel, tj. dokončení studia a potřebné zvýšení kvalifikace. Senát změnu neschválil – spor se vedl především o to, kdo příspěvek zaplatí a zda neohrozí rozpočty vysokých škol. Já označuji myšlenku za koncepční a dlouhodobě výhodnou – nejen pro studující, ale i pro vysoké školy a společnost (nižší počet nedokončených studií, vyšší kvalifikace rodičů). Z hlediska výsledku šlo o neúspěšný návrh, ale z pohledu politiky rovnosti příležitostí a prorodinné politiky posunul téma do veřejné debaty. Tento požadavek byl nakonec následně vtělen do novelizace výplaty sociálních dávek. Lze tedy konstatovat, že apel na potřebu tuto situaci řešit, byl nakonec úspěšný, když byl naplněn v jiné legislativní úpravě.
4) Poporodní péče porodních asistentek – návrh zamítnutý ve zdravotnickém výboru
Dva roky práce na návrhu, který by umožnil poporodní péči porodních asistentek v domácím prostředí rodiček hrazenou z veřejného zdravotního pojištění bez povinného doporučení lékaře, zamítl v červnu zdravotnický výbor. Návrh rušil jednu konkrétní byrokratickou bariéru (nutnost „papíru“ od lékaře), nešlo tedy o rozšíření kompetencí, ani o legalizaci domácích porodů, ale o to proplacení této péče o ženu a novorozené dítě všem ženám po porodu a v domácím prostředí. V praxi by změna pomohla zejména ženám, které se obtížně dostávají k lékaři (čerstvé miminko, starší děti, vyčerpání). Pomohla by i včas zachytit případné psychické potíže žen v souvislosti s případným porodním traumatem, které se bohužel později léčí mnohem hůře a mnohem nákladněji. Návrh ve zdravotnickém výboru neprošel kvůli odporu části odborné obce (Česká gynekologicko-porodnická společnost). Já to hodnotím jako selhání systému, které udržuje ženy po porodu bez dostupné, respektující péče, přesto deklaruje, že „boj za skutečnou poporodní péči nekončí“. Z pohledu výsledku jde opět o zamítnutý návrh, nicméně díky tlaku se rozhodl ministr zdravotnictví problematikou zabývat a od 1. 1. 2026 se situace skutečně změní! Změna bude spočívat v tom, že porodnice budou povinně vystavovat tyto žádanky automaticky jakou součást propouštěcích zpráv a rodičky tedy o ně již nebudou muset usilovat nesmyslnou cestou do zdravotnických zařízení.
Postoje a klíčová hlasování:
6) Proti zvyšování platů politiků
V lednu 2025 hlasovala proti zákonu zvyšujícímu platy představitelů státu a politiků. Nepovažuji současné poslanecké a senátorské platy za nízké, odmítám tezi, že je „nedůstojné“ rozhodovat o vlastních platech – naopak to vnímám jako odpovědnost vůči voličům, upozorňuji na platové podmínky asistentů a zaměstnanců Parlamentu, kteří mají často mnohem nižší odměny a pracují ve velmi náročných podmínkách, často v tzv. švarcsystému (OSVČ bez ochrany zákoníku práce). Tento postoj zapadá do mého dlouhodobého důrazu na férové odměňování a sociální citlivost: odmítá navyšování platů těch „nahoře“ v situaci, kdy podmínky zaměstnanců a asistentů zůstávají problematické. Současně poukazuje na častý problém kumulace funkcí, který je upozaděn v debatě o výši platů. Není neobvyklým jevem, kdy pro výkon jedné veřejné nebo i soukromé funkce nezbývá politikovi dostatek času na svědomitý a poctivý výkon druhé. V takovém případě totiž podle senátorky není nepochopitelné, že se veřejnosti nelíbí výše platu za častou neúčast na jednáních, případně za pouhé loajální mačkání tlačítek ano/ne.
7) Proti změně veterinárního zákona
V únoru 2025 jsem hlasovala proti návrhu změny veterinárního zákona. Spolu se senátorem Václavem Láskou jsem usilovala o zlepšení podmínek na jatkách – zejména v oblasti welfare zvířat, jejich cílem bylo zakázat rituální porážky na jatkách, případně alespoň zavést přísná a jasná pravidla, ve Sněmovně byly připraveny dva návrhy regulace, ale nakonec prošla úprava, která usnadňuje export rituálně poraženého masa (zejména na turecký trh), což považovala za nepřijatelné. Dlouhodobě podporuje kamerové systémy na jatkách, přísnou kontrolu welfare hospodářských zvířat a lokální zpracování masa, místo dovozu přes celou Evropu. Rozhodnutí hlasovat proti vychází z hodnotového rámce: pro mě má prioritu etické zacházení se zvířaty a férové podmínky pro farmáře před čistě ekonomickým hlediskem exportu.
8) Kritika „superdávky“
Hodnotila jsem zásadní reformu sociálního systému, která od října 2025 zavede jednu dávku státní sociální pomoci, tzv. „superdávku“, namísto čtyř stávajících dávek (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Mé hodnocení vyváženě ale současně kritické, uznalo, že reforma zjednodušuje systém a administrativu (jedna žádost, možnost on-line vyřízení), upozornila ale, že v praxi může vést k tomu, že některým skupinám podpory ubude, zejména rodinám s vyššími náklady na bydlení, které nemohou ovlivnit, lidem v chudobě či samoživitelkám. A obává se, že přehnaný důraz na „motivaci k práci“ může v kombinaci s katalogem „nezaslouženosti“ trestat ty, kteří objektivně nemají šanci si své postavení rychle zlepšit. Reforma sice ulevuje státu a úřadům, ale riziko nese zejména nízkopříjmová a zranitelná část populace. Pozitivně lze však hodnotit zavedení hlídáčkovného, jak uvedeno výše. Senátorka bude nadále sledovat, zda se uvolněné kapacity Úřadů práce nyní přesunout do tolik potřebné pomoci lidem na trhu práce, protože není výjimkou, že po ztrátě zaměstnání čekají žadatelé na schůzku na Úřadu práce i tři měsíce, čímž dochází k nevyužití pracovních kapacit a dalším ztrátám.
9) Zákon o lobbingu a „lobbistická stopa“
V květnu 2025 Senát projednal zákon, který posílil transparentnost lobbingu. Předložila jsem dva pozměňovací návrhy. Jeden měl zavádět registr lobbistů a vznik tzv. lobbistické stopy – tedy dohledatelný záznam o tom, kdo, kdy a v jaké věci jednal s veřejnými funkcionáři. Mým cílem bylo umožnit občanům zpětně sledovat vliv různých zájmových skupin na legislativu a tím posílit důvěru v politiku a navrátit úpravu do původní podoby tak, aby byl racionální, efektivní a přehledný, bez nadbytečných a zahlcujících informací, které v konečném důsledku transparentnost zásadně znesnadňují.
Práce v oblasti prevence násilí a lidských práv:
10) Konference „Společně proti násilí“ v Senátu
V lednu 2025 jsem pořádala senátorka v Senátu konferenci „Společně proti násilí“ ve spolupráci s organizací Moderní sebeobrana Jasmíny a Pavla Houdkových. Konference spojila odborníky z oblasti práva, psychologie, prevence násilí a sebeobrany, otevřela témata jako domácí násilí, sexualizované násilí na dětech, násilí ve sportu, stalking. Také zdůraznila nutnost kombinovat legislativní změny, vzdělávání odborníků, preventivní programy a veřejné kampaně. Já jsem na konferenci shrnula aktuálně platné právní nástroje prevence násilí, znovu jsem připomněla neúspěšnou ratifikaci Istanbulské úmluvy v Senátu (chyběly dva hlasy) a vysvětlila jsem, proč ji považuje za klíčový nástroj. Dále jsem akcentovala potřebu vzdělávání soudců („Lex Anička“) a tzv. dětského certifikátu pro osoby pracující s dětmi. Konference tak zapadá do širšího rámce mé práce: prevence násilí, ochrana obětí, boj s dezinformacemi kolem Istanbulské úmluvy.
11) Domácí násilí, azylový dům a sociální služby
Azylový dům byl jediným místem v Kladně (ale i blízkém Rakovnicku), kde ženy – často oběti domácího násilí – našly bezpečné útočiště. Rozhodnutí primátora dům zavřít proběhlo bez veřejné debaty a bez jasného plánu, co bude s budovou dál. Část klientek skončila na ubytovnách, které popisuji jako nevyhovující, nedůstojné prostředí s vyšším výskytem kriminality a tedy nevhodné např. pro výchovu dětí. V této souvislosti spolupracuji s hejtmankou kraje, která nově posílí na Kladně sociální služby zřizované krajem.
12) Studující rodiče – hlídačkovné
Jak už bylo popsáno výše, téma hlídačkovného je pro mě osobně i politicky důležité. Kromě samotného návrhu příspěvku pro studující rodiče je klíčové, že vysvětluje ekonomické argumenty (nedokončené nebo prodloužené studium je náklad i pro vysokou školu), poukazuje na nedostatek infrastruktury (přebalovací pulty, klidné zázemí pro kojení, respektující prostředí). Rámuje to jako investici do budoucích plátců daní a důchodů, nikoliv „nadstandardní výhodu pro pár vyvolených“.
Regionální agenda: Kladno a okolí
13) Přeložka silnice I/61 – boj s hlukem
Během roku jsem se zabývala hlukem v Dolanech a Velkém Přítočně kvůli plánované přeložce silnice I/61. Přeložka má odvést dopravu z okolí Kladna, ale nová trasa vede jen desítky metrů od domů obyvatel Dolan a Velkého Přítočna, projekt ŘSD ve stávající podobě neobsahuje reálná protihluková opatření, akustický posudek prokazuje překročení hygienických limitů hluku v noci. Důležité je, že občané a spolky reagovali peticí (cca 330 podpisů), odvoláním proti územnímu rozhodnutí a připraveností na soudní spor, dotčené subjekty: Spolek Klidné Dolany, Spolek pro čisté a klidné Velké Přítočno, Sportovně kulturní klub Dolany. Proto jsem oslovila ŘSD s žádostí o schůzku, obrátila jsem se na ministra dopravy Martina Kupku, požaduje osobní jednání se zástupci obcí, spolků a odborníků, dále zdůrazňuji potřebu transparentního plánování staveb, zapojení veřejnosti a ochranu kvality života místních obyvatel. Tato schůzka s ředitelem ŘSD Ing. Radkem Mátlem a za účasti senátorky již proběhla a prohloubila spolupráci mezi oběma obcemi tak, aby bylo nalezeno vhodné řešení chránicí obyvatele před nadměrným hlubem, vibracemi a prachem.
14) Kultura a svoboda umění: Divadlo Lampion a Divadlo MáMe
V roce 2025 jsem se velmi výrazně postavila za Divadlo Lampion na Kladně, které se stalo předmětem politického zásahu ze strany města. V březnu 2025 radnice zasahovala do vedení divadla způsobem, který zaměstnanci považovali za ohrožení umělecké svobody. Proto jsem jako senátorka podpořila iniciativu „Světlo pro Lampion“, účastnila jsem se lampionového průvodu na podporu divadla a dále připomínám, že většina uměleckého souboru a techniky odešla na protest proti politickému tlaku a založila vlastní Divadlo MáMe.
15) Referendum Kladno
V městě Kladno jsem sehrála klíčovou roli v kauze referenda o zákazu hazardu. V roce 2023 se v Kladně uskutečnilo referendum, v němž většina hlasujících podpořila zákaz heren a kasin, avšak kvůli nízké účasti (okolo 26 % voličů) referendum nebylo platné. Já jsem upozornila na porušení zákonných postupů při jeho organizaci – město podle ní nezajistilo dostatečný tisk hlasovacích lístků, bránilo iniciátorům v informování veřejnosti a vedlo kampaň za neúčast. Následně jsem podala žalobu na město a díky rozhodnutí Krajského soudu v Praze byly výsledky referenda zneplatněny a bylo nařízeno jeho opakování. Město následně vyhlásilo nové referenedu v dubnu, v době, kdy se žádné volby nekonaly. Já jsem tento postup opět napadla žalobou. Opět úspěšně. Krajský soud následně vyhlásil nový termín konání referenda a to společně s volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2025. V roce 2025 jsem se aktivně zapojila do příprav opakovaného hlasování: pomáhala jsem s osvětou obyvatel, podpořila jsem veřejné debaty o problematice hazardu, spolupracovala s místními iniciativami a občany na obsazení volebních komisí, a v dny voleb jsem byla přítomna v Kladně, kde jsem pomáhala řešit jednotlivé spory a opatření k zajištění průběhu podle zákona. Aktivně jsem informovala občany jdoucí do volebních místností v ulicích. I přes tyto kroky byla účast v referendu opět nízká – nicméně z pravomocných hlasů převážila podpora zákazu heren. Na základě zkušeností z Kladna nyní připravuji návrh změny volebního zákona, který by ukládal větším městům povinnost roznést hlasovací lístky k referendu zároveň s volebními lístky, tak aby občané obdrželi oba dokumenty přímo ve své schránce – s cílem zvýšit informovanost, účast a férovost hlasování.
16) Referendum Statenice
Místní referendum ve Statenicích, které se konalo společně s volbami do Poslanecké sněmovny ve dnech 3.–4. října 2025, dalo obyvatelům možnost rozhodnout o dvou klíčových otázkách rozvoje: zda má obec v rámci developerských projektů prosazovat vznik adekvátní občanské vybavenosti (zejména základní školy) a zda má být zahájení rezidenční výstavby v rozvojových plochách Z02, Z13a a Z13b podmíněno předchozí kolaudací přeložky silnice II/240 (D7–D8). Já jsem zde sehrála roli podporovatelky místní demokracie – dlouhodobě prosazuji využívání referend jako nástroje přímé účasti občanů na rozhodování a ve Statenicích se aktivně jsem se zapojila do veřejných debat, které měly obyvatelům pomoci zorientovat se v souvislostech rozvoje obce, dopravní infrastruktury a dostupnosti veřejných služeb. Jejím cílem nebylo nahrazovat rozhodování zastupitelstva, ale posílit informovanost a sebevědomí občanů, aby mohli v referendu svobodně a kvalifikovaně projevit svou vůli v otázkách místní samosprávy.
Ostatní
15) On-line volby České advokátní komory
Na podzim 2025 jsem pomohla přepsat dějiny české advokacie, jelikož se poprvé podařilo prosadit on-line volby do ČAK. Z mého pohledu jde o „revoluční změnu“ pro advokátní samosprávu, rozšiřuje se účast advokátů z celé republiky na rozhodování, digitalizace je zde nástrojem k vyšší účasti a modernizaci profesní samosprávy, navazujícím na její dlouhodobý zájem o advokacii (Lex Šípová). Účast členstva komory v hlasování se díky této možnosti zdvojnásobila.
