Jsem teď místopředsedkyní evropského výboru, díky čemuž se potkávám s vrcholnými evropskými politiky. Naposled to bylo setkání s komisařem Nicolasem Schmitem, který má v Evropské komisi na starosti pracovní místa a sociální práva. Taková setkání jsou pro moji práci velmi důležitá, protože se během nich dozvím spoustu cenných informací, které bych se jinak nedozvěděla.
Jak takové jednání vypadá?
Probrali jsme aktuální témata, která se řeší jak na celoevropské, tak na národní úrovni. Zejména pak řešení energetické chudoby, úspory energií, potřeba sociálního dialogu mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců, rozdílně odměňování. Já osobně jsem se pak panu komisaři sdělila tři věci.
Úspory energií a pomoc zranitelným osobám
K energetické chudobě jsme poprosila, aby se pokračovalo v dotačních programech, které pomohou zranitelným osobám získat prostředky na zateplení svých domů. Měla jsem na mysli zejména poměrně velkou skupinu seniorů, kteří žijí v energeticky náročných budovách. Upozornila jsem ho, že v České republice nemají senioři sílu a často ani prostředky zařídit potřebné opravy svých domovů bez pomoci ostatních. Pan komisař mi potvrdil, že podobný problém mají i ostatní členské státy, a proto se chystá plán REPowerEU, který lidem pomůže snížit energetickou náročnost budov, díky čemuž spotřebitelé ušetří. V České republice vznikl v této souvislosti program Nová zelená úsporám light (proklik). V nová opatření podobného druhu, která považuji za efektivní, snad budou následovat i v budoucnosti.
Nedostatek pracovníků a mrhání ženským potencionálem
V oblasti zaměstnanosti a trhu práce jsem pana komisaře informovala o tom, že v Senátu nyní projednáváme tzv. revizi Barcelonských cílů (o čem jsou se brzy dozvíte v chystaném příspěvku). Ty mají pomoci rodičům vracet se na pracovní trh. Jedním z cílů je, aby členské státy vytvořily kapacity v předškolních zařízeních. Nyní například požadují, aby 33% dětí do věku 3 let mělo možnost navštěvovat předškolní zařízení. Tím pádem se budou moci rodiče (a u nás zejména matky) vrátit brzy do práce. Informovala jsem pana Schmita, že v ČR dochází do jeslí nebo školky pouze 6% dětí ve věku do tří let, což je hluboko pod evropským standardem.
Komisař zmínil, že vzhledem k tomu, že ČR trpí nedostatkem kvalifikované pracovní síly, řešením by právě bylo posílit kapacity těchto zařízení. Jsou to totiž právě mladé ženy, které jsou vzdělané a jejichž kapacitami mrháme, pokud jim neumožňujeme zajištění péče o malé děti. Z mého pohledu je to neefektivní mrhání ekonomickými prostředky. Mladé ženy totiž už obecně dosahují vyššího vzdělání než mladí muži!
Únosy ukrajinských dětí do Ruska
A nemohla jsem si odpustit třetí bod. Je to už skoro půl roku, co jsem bývalému ukrajinskému velvyslanci Perebejnysovi slíbila, že pokaždé, když budu v kontaktu s evropskými politiky, zmíním obrovský problém s únosy ukrajinských dětí bez cestovních dokladů na území Ruské federace. To jsem také splnila a komisař mi slíbil, že bude osobně intervenovat u předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Ubezpečil mě, že paní předsedkyně, která je matkou sedmi dětí, je obzvláště na tato témata citlivá a jistě se mým podnětem bude zabývat.
Mimo to jsme probrali i nedostupnost bydlení, spravedlivé odměňování a potřebu investic do zvyšování a prohlubování kvalifikace lidí. Za hodinu a půl jsme probrali mnoho téma, na kterých mi osobně záleží. Potěšilo mě potkat politika – muže, který se nebojí sám od sebe říct slovo gender. I proto je pro mě evropská unijní politika velmi inspirativní. A byla bych ráda, abychom se tímto přístupem inspirovali také v české politice.
