Vláda prostřednictvím premiéra Petra Fialy nominovala jednoho jediného kandidáta na eurokomisaře. Podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny nominaci kandidáta projedná (rozuměj ogriluje jej) Výbor pro evropské záležitosti. A protože jsem místopředsedkyní senátního Výboru pro záležitosti EU (Senát má výbor pojmenován poněkud přesněji), navrhla jsem, aby obdobné projednání proběhlo i na našem výboru.
Bohužel jsem s tímto návrhem neuspěla, což mě osobně mrzí, při projednávání evropských tisků je totiž postavení obou komor v zásadě rovnocenné. Šla jsem tedy alespoň na jednání do Sněmovny poprosit kolegy poslance, aby mi umožnili položit panu premiérovi a také panu kandidátovi dotaz. Podařilo se mi položit dotaz včas tak, abych stihla dorazit na senátní schůzi. Bohužel jsem ale neslyšela další dotazy a odpovědi kandidáta. Podpořilo to mé přesvědčení o tom, že můj návrh pozvat kandidáta i na senátní evropský výbor byl od věci a je škoda, že jej ostatní senátoři nepodpořili. Ale nevadí, podstatné myšlenky o tom, jak vybírat kandidáty se mi podařilo panu premiérovi sdělit.
Pro budoucnost Evropy, tedy i pro budoucnost České republiky, je zásadní, aby se našemu eurokomisaři dařilo v agendě, která mu bude svěřena. Přiznám se, že nevím, co si pan premiér představuje pod pojmem „silné ekonomické portfolio“. Každé portfolio je totiž do jisté míry ekonomické, protože každé má nějaký dopad do veřejných rozpočtů. Dalo by se říci, že ekonomických portfoliem je i agenda rovnosti. Protože rovnost a rovné příležitosti mají zejména dopad na pracovní trh, tedy jak se odborně říká na „lidské zdroje“, které jsou klíčové pro ekonomiku jako máloco. Evropa ostatně čelí demografickému úbytku obyvatel. Počet narozených dětí se snižuje a asi každá evropská země nyní řeší zrychlující se stárnutí a úbytek pracujících na počet občanů v důchodu. Proto je například zajištění rovných příležitostí žen a všech různých menšin na pracovní trh důležitým způsobem, jak řešit nedostatek pracovních sil. Je to tedy ekonomické portfolio.
V současné době je dosluhující komise složena téměř genderově vyváženě. Má 12 komisařek a 13 komisařů. Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, ostatně deklarovala, že by opět ráda složila komisi tak, aby byla vyvážená. Toto přání ostatně deklarovala několikrát a výslovně jej adresovala i v dopise Petru Fialovi, v němž ho poprosila, aby v nominacích zaslal jména dvě, jednoho muže a jednu ženu. Bohužel její přání vyslyšeno nebylo. Vláda se shodla na jediném jméně a tím je ministr Síkela. Složit genderově vyváženou komisi tedy bude pro předsedkyni prostě složitější, protože nominace je výhradně v rukou vlády členského státu.
Dovolila jsem si tedy na výboru pana premiéra vyzvat k přehodnocení nominace a její doplnění o jméno některé kompetentní ženy, kterých máme dost. Taková nominace by byla totiž důstojných gestem, které by ukázalo, že ČR je takřečeně like-minded. Tedy, že ČR na vyrovnaném zastoupení žen, kterých je v naší populaci dokonce více než mužů (cca 51%), záleží. Jako vždy jsem si neodpustila pár statistických údajů. Zmínila jsem, že ČR nikdy neměla žádnou premiérku, žádnou prezidentku a ve vládě nyní zasedá jen 5% žen (slovy jedna jediná žena). V evropských statistikách rovnosti žen a mužů EIGE se ČR opakovaně ocitá na na samém dně žebříčku.
Nominace pouze jednoho kandidáta není dobrým signálem naší vlády o tom, že by jí na potřebě vyšší participace žen skutečně záleželo. Bohužel je i určitým zbytečným vyjednávacím mínusem. Protože země, které nominují kompetentní ženu, budou mít vyšší šanci na získání preferovaného portfolia.
I proto jsem se zeptala ministra Síkely, zda se spokojí i s jiným portfoliem než je například rozpočtové portfolio. Musím upřímně říct, že ač odpověděl, co by si přál, neodpověděl, zda se případně spokojí i s tím, co si takzvaně neobjednal.
Nezbývá mi než držet našemu eurokomisaři (případně eurokomisařce, neb naděje umírá jako poslední) palce, protože mi v první řadě záleží na tom, aby se mu dařilo prosazovat opatření ku prospěchu celé Evropské unie, včetně naší České republiky. Není slabého nebo silného portfolia, ale silných nebo slabých vyjednavačů.
Ať už bude eurokomisařem kdokoliv, ať se mu daří!
