Přiznám se, že tyhle dvě kladenské malířky mi opravdu přirostly k srdci. Sestry Jitka a Květa Válovy by oslavily v uplynulém roce stoleté výročí narození, a tak se jim dostalo sérií výstav po celé republice. Konečně dostaly pozornosti, jakou si zaslouží jak kvůli své umělecké práci, tak kvůli svým celoživotním postojům – skromnosti, citlivosti vůči druhým a přitom nezlomnosti.
Jako senátorka mám ve Valdštejnově paláci možnost uspořádat jednou za rok výstavu a sestry Válovy mne napadly takřka okamžitě – zvlášť když mi pomoc s její přípravou nabídla kurátorka Dagmar Šubrtová, strážkyně jejich tvůrčího odkazu.
Účast na včerejší vernisáži mi dokázala, že s nadšením pro „Válovky“ opravdu nejsem sama – dorazila spousta lidí z Kladna, galeristky, výtvarnice, sochaři… A také zástupci Ministerstva kultury nebo Středočeského kraje. Doufám, že společným úsilím dosáhneme toho, aby se jejich dílo, odrážející mizející základ „Černého Kladna“, tedy práci lidí z válcoven, dolů nebo sléváren, stalo připomínkou drsného, ale čestného a poctivého základu našeho města.
Odkaz, který nám zanechaly, tak daleko překračuje hranice Kladna. Svým svérázným přístupem k životu a upřímností v tvorbě ovlivnily několik generací umělců. Sestry Válovy jsou díky svému specifickému stylu celosvětově známé. České republice dodnes dělají dobré jméno, a proto si myslím, že by si zasloužily státní vyznemanání stejně jako jejich kolega a přítel Olbram Zoubek.
