Prohlášení k nominaci Petra Poledníka ústavním soudcem

Adéla Šípová a Václav Láska.

6. 4. 2022 | Aktuality, Senát

V souvislosti s žádostí prezidenta republiky o souhlas se jmenováním advokáta JUDr. Petra Poledníka ústavním soudcem jsme se spolu s Václavem Láskou důkladně zabývali podklady o kvalifikaci nominanta, které nám byly doručeny 5. dubna 2022. Potřebu doplnit sbor ústavních soudců po odchodu Kateřiny Šimáčkové k Evropskému soudu pro vnímáme jako velmi důležitou. Neméně důležité je však věnovat pozornost profilu kandidáta a jeho osobnostním předpokladům pro výkon takto důležité funkce.

Ve funkcích ústavních soudců se dosud vystřídalo pár žen a mnoho mužů různých životních příběhů, zkušeností a právnických profesí. Zasedali a zasedají v něm původními povoláními akademici, soudci, advokáti, státní zástupci i podnikoví právníci. Nároky kladené na osobnost ústavního soudce jsou velmi vysoké. Předpokládají vedle vysoké odbornosti a zaměření na ústavní právo taktéž nezpochybnitelný cit pro spravedlnost a morálku. Samozřejmostí je skutečnost, že tato osobnost zpravidla požívá vážnosti a uznání široké odborné veřejnosti napříč všemi právními profesemi.

Se znepokojením jsme se z veřejně dostupných informací dozvěděli, že se JUDr. Petr Poledník jakožto rozhodce soukromého rozhodčího soudu vědomě podílel na vydávání rozhodčích nálezů na základě neplatných rozhodčích doložek. Tyto rozhodčí doložky byly v době rozhodování Dr. Poledníkem již delší dobu judikovány soudy a posléze i Nejvyšším soudem jako neplatné, o čemž odborná právnická veřejnost velmi dobře věděla. Nahradit Kateřinu Šimáčkovou kandidátem, který svůj profesní život, jakkoli pochází z , spojil s kontroverzním rozhodčím soudem ad hoc, považujeme ve světle toho, že se česká společnost dodnes vyrovnává s následky nezákonných rozhodčích doložek soukromých rozhodců na začátku tisíciletí, za skandální. Tyto nezákonné rozhodčí doložky a následná exekuční řízení totiž stále mají velmi negativní dopad na životy mnoha občanů, kteří se nezákonným praktikám nepoctivých rozhodců ad hoc často řad advokátů nedokázali ubránit. To pro nás tedy představuje první překážku v tom podpořit ho v jeho nominaci do této nejvyšší soudcovské funkce.

Druhým důvodem pro nepodpoření jeho nominace je takřka absentující publikační činnost. Byť nám byl předložen seznam článků, není možné je za označit za relevantní odbornou publikační činnost. Nejsou z nich známy ani kandidátovy odborné postoje a názory k aktuálním právním tématům, jimž se ve své judikatuře věnoval v posledních letech, ani odborné názory z jiných právních odvětví. Není možné tak posoudit jeho odbornost ani morální integritu prakticky v žádné otázce, která je z hlediska ústavního práva relevantní. Neznáme ani kandidátovy postoje k tématům, jež dlouhá léta rezonovala odbornou i laickou veřejností, jako například k otázce (ne)jmenování členů vlády prezidentem republiky, vyhlášení nouzového stavu apod.

Publikační činnost aspirantů na nejvyšší soudcovská místa přitom zpravidla zahrnuje knižní komentáře a poznámková vydání k zákonům, s nimiž posléze pracují studenti právnických fakult a odborná veřejnost. Sestává též z analytických kritických článků s bohatým poznámkovým aparátem, citacemi autorit a zdroji. Za odbornou publikační činnost nelze považovat kandidátem předložený přehled takzvaných úvodníků ve stavovském časopise České advokátní komory Bulletinu advokacie, ani články, svou povahou spíše informační a zpravodajské, zde nejčastěji o aktivitách České advokátní komory, jichž se kandidát jako člen jejího představenstva zúčastnil.

S politováním musíme konstatovat, že nenominovat po odchodu Kateřiny Šimáčkové ženu, která by mohla posílit ženský prvek v rozhodování, je na škodu všem. Ústavní soud má ve svém sboru k dnešnímu dni pouze jednu ústavní soudkyni oproti třinácti ústavním soudcům. Její funkční období navíc končí v příštím roce. Dovolujeme si upozornit na známý fakt, že v justiční soustavě je dnes více soudkyň než soudců. Zcela jistě se nejen mezi nimi nacházejí velmi kvalitní a zkušené osobnosti, absolventky zahraničních univerzit nebo zahraničních stáží, hovořící několika světovými jazyky a splňující vysoké požadavky na profil ústavní soudkyně. republiky je však nenominuje.

Mgr. Adéla Šípová
Mgr. Václav Láska