Kdy budeme mít rovné šance? Aneb report senátorky z výboru pro rovné zastoupení žen a mužů.

Adéla Šípová

14. 4. 2022 | Aktuality

Nerovnosti mezi muži a ženami vnímám ve svém okolí dlouhodobě. Předtím než jsem usedla do senátorské lavice, působila jsem jako advokátka na různých pozicích v různě velkých advokátních kancelářích. Na vlastní oči jsem viděla rozdíl mezi kariérním růstem žen a mužů. Viděla jsem, že v těch nejvyšších pozicích je žen jako šafránu. Říkala si, že to snad tak vysoko nikdy nikam nedotáhnu, protože kromě úspěšné advokátky jsem chtěla být také úspěšnou mámou. Ale nevzdala jsem to a díky své tvrdohlavosti a neústupnosti jsem postupně získávala zkušenosti se všemi právními oblastmi, včetně obhajoby v trestním řízení. Svět velkých korporací mi k srdci ale nikdy nepřirostl, proto jsem se stala samostatnou advokátkou, která řeší kauzy běžných lidí. Když jsem se rozhodla kandidovat do Senátu proti ostříleným politikům, jen tak na punk, tak jsem působila jako zjevení. Nakonec si mě ale lidé vybrali jako svoji zástupkyni a já vím, že to bylo nejen díky tvrdé práci v kampani, ale také díky prostému faktu, že jsem jedna z nich. Pokud přece mohla vyhrát nějaká Šípová, dává to přeci naději i ostatním, že mohou být úspěšní v tom, co je baví.


Když jsem přišla do Senátu, uvědomila jsem si, že je to tu také takový většinově pánský klub a začala ve mě hloubat myšlenka, jak to změnit a jak přivést více kolegyň do politiky. V Senátu je nás pouhých 14,6% senátorek. Osobně se snažím ženy ve svém okolí povzbuzovat a spolu s kolegou Václavem Láskou se snažíme oslovit potencionální senátorky. Nedostatek žen v politice a rozhodovacích pozicích je ale potřeba řešit systematicky. Proto jsem byla ráda, když mě Olga Richterová požádala, abych ji zastoupila na Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích, který je poradním orgánem na Úřadě vlády.

Zastoupení žen v komunálních a senátních volbách 2022

Na výbor jsem šla s jasným úkolem – představit aktuální stav výběru pirátských kandidátů pro blížící se senátní a komunální volby. Nejdiskutovanější jsou samozřejmě pozice lídrů a lídryň kandidátek. Tam, kde již mají demokratickou volbou potvrzené lídry, tvoří ženy více jak 30%. Do Senátu nyní známe 7 pirátských kandidátů a 2 kandidátky. Ano, o rovném zastoupení stále nemůže být řeč, ale v porovnání s jinými politickými stranami, dávají Piráti ženám formálně stejné šance, třeba tím, že se na post lídryně může nominovat sama. O jejím zvolení pak rozhodují sami členové Pirátů.

Po příspěvcích ostatních politických zástupců se rozhořela debata o nízkém zastoupení žen, během níž padla jedna důležitá poznámka, že ženské frakce v současných stranách již prakticky nejsou s výjimkou lidovců. Hned mě napadlo, že je to vlastně škoda, protože v případě lidovců se zřejmě jedná o úspěšnou strategii, jak rekrutovat úspěšné poličky. V Senátu je totiž nejvíce senátorek právě ze senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí. Osobně jsem za své lidovecké kolegyně velmi vděčná a moc si jich za jejich pracovitost vážím. Všechny jsou mi vlastně blízké, protože se zaměřují na mě blízká sociální témata a v naprosté většině případů se shodneme. Všechny jsou výrazné osobnosti a zkušené političky a já jsem ráda, že se tu mám o koho opřít. Myslím si, že by se v tomto mohli od lidovců učit i ostatní strany. V debatě jsme nakonec dospěli k závěru, že úspěch lidovců tkví hlavně v otázce nastavení jejich vnitrostranické politiky a aktivní podpory žen právě díky jejich fungující ženské frakci.

Budeme mít zmocněnce pro lidská práva?

Dalším velkým tématem diskuze byla neexistence vládního zmocněnce pro lidská práva, který by nám v narovnání podmínek pro zastoupení žen mohl pomoci. Během diskuze nám byly představeny důvody, proč tato pozice zůstává stále neobsazena již několik měsíců, a to i přesto, že se na tuto pozici navrhlo hned několik nominantů. Sami Piráti, pro něž jsou lidská práva vlajkovým tématem, nominovali dle mého názory dvě kvalitní kandidátky – Pavlu Špondrovou a Kláru Laurenčíkovou. Nicméně koaličním partnerům se tyto ženy zdály asi jako příliš progresivní a proto přišli s dalším kandidátem, který by mohl tuto funkci vykonávat až z dalekého Miami, zřejmě na půl úvazku, protože u toho ještě plánoval učit na místní univerzitě. Výsledkem je, že se na osobě kandidáta na zmocněnce sama vláda neshodne.

Neobsazené místo však s sebou nese praktické problémy, čemuž se musí formálně přizpůsobit i fungování lidskoprávních rad a pracovních skupin pod Úřadem vlády. Já osobně nesouhlasím s tím, že se tady z problematiky lidských práv dělá nějaké okrajové téma, které počká. Lidsko-právní ochrana nyní naopak nabírá na své důležitosti. Máme tu historicky největší uprchlickou krizi, kdy Česko vydalo od začátku války na Ukrajině více než 280.000 speciálních víz. V naprosté většině sem přicházejí ženy a děti. S příchodem tak velkého počtu lidí se pojí řada jevů, ať už jde o negativní jevy jako snaha zneužití lidí prchajících před válkou, tak například integrace uprchlíků do naší společnosti. Česku totiž může tato situace pomoci vyřešit dlouhodobé problémy s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků nebo to může být impulsem pro skutečná řešení dlouhodobých problémů jako je dostupné bydlení či nedostatek školských a sociálních zařízení. Pokud to ale nezvládneme, hrozí nám masivní společenské a sociální nepokoje.

Uprchlická krize není jedinou krizí

Kromě války na Ukrajině tu ale musíme řešit dozvuky krize způsobené epidemie COVID-19, která má dalekosáhlé ekonomické a společenské důsledky. Máme tu dlouhodobě rozdělenou společnost, problém se šířením dezinformací a šířením nenávisti. Občané se stále snadněji dostávají do existenčních problémů a mají pocit, že jim nikdo nepomůže. Díky energetické krizi, kterou ještě zvětšuje probíhající válka, chudneme všichni. Je vysoká inflace, kdy si za stejné peníze můžeme dovolit koupit mnohem méně.

Zmocněnec pro lidská práva, je důležitým připomínkovým místem při tvorbě zákonů a musí všechny výše zmíněné jevy zohledňovat. Je důležitý, protože zpracovává koncepci v oblasti lidských práv, návrh a podněty ke zlepšení, bez kterých se v době mnoha krizí neobejdeme. Z mezinárodního hlediska vypracovává zprávy o plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv, na základě čehož pak zahraniční partneři hodnotí naši solventnost. Vždyť i proto, že je to tak důležité téma, měla oblast lidských práv samotnéh ministra.

Nyní je situace taková, že se tato agenda řídí velmi kreativně. Místo zmocněnce povede úřad provizorně Jana Kotalíková, která je zároveň vedoucí Úřadu vlády a pracovně je s otázkou, jestli k současné agendě, kterou jako vedoucí má na starost, je možné přibrat v zásadě kompletní agendu zmocněnce pro lidská práva. Já si to osobně nedovedu představit.

Pro mě osobně je nepřijatelné, aby tento post zůstal neobsazen před blížícím se předsednictvím Česka v Radě EU a hlavně během něj. Nevím, jak můžeme podle pana premiéra vystupovat jako suverénní země, která patří na západ, když odsouváme lidská práva na vedlejší kolej. Pokud mám použít nějaké přirovnání, tak pokud neobsadíme místo vládního zmocněnce pro lidská práva, paralyzujeme tímto agendu lidským práv stejně jako bychom paralyzovali dopravu, pokud bychom zrušili Ministerstvo dopravy.

Mohlo by vás zajímat

Už dva roky jsem tu pro vás!

Už dva roky jsem tu pro vás!

Dnes je to přesně dva roky, co jsem se stala vaší senátorkou. Na začátku jsem se vše musela učit za pochodu, protože v té době řádil covid, který výrazně ovlivňoval chod Senátu. Na jedné straně nás v běžném jednání brzdila přísná covidová opatření, na druhé straně...

číst více